Projekt - Naše pokusy

Školní družina - 6. oddělení
Vychovatelka: Jitka Hammerbauerová
Věková skupina: 9 - 11 let
Termín: 29.1. - 13.2.2007

Inspirací tohoto projektu byla kniha „100 pokusů pro šikovné děti“ (vydalo nakl. Egmont). Děti samy podávaly návrhy na pokusy - rády se dívají na pořady v České televizi - Planeta Věda a Věda je zábava. Cílem tohoto projektu bylo pokusit se zábavnou formou seznámit děti s
možnostmi přírodovědných oborů. Chtěla jsem, aby si vyzkoušely, co by si v domácích podmínkách vyzkoušet nemohly, a tím u nich podnítit zájem o zkoumání.

1. Krystalizování soli.
Sůl jsme rozpustili v horké vodě a po 14 dnech se po vypaření vody znovu rekrystalizovala.
Pokus byl dlouhodobý, pravidelně jsme pozorovali odpařování vody a vytváření krystalů.
2. Magnetičtí motýli.
Pomocí magnetů se papíroví motýlci připevnění na niti vznášeli ve vzduchu. Děti si pro
tento pokus vystavili ze stavebnic kontrukci. Děti byly nadšené magnetismem - zavěšovaly
na magnety různé předměty (papírové hady, tužky, vlastní obrázky - vždy opatřené
kovovou svorkou).
3. Statická elektřina - had.
Pravítkem třeným o vlasy nebo o svetr jsme zvedali papírového hada. Děti zkoušely
nejrůznější plastové předměty, bavilo je zkoumání vodivosti různých materiálů.
4. Statická elektřina - sůl a pepř.
Pepř uzavřený v plastové krabičce „vyskakoval“ na víčko, bylo-li třeno svetrem, zatímco sůl
zůstávala dole. Děti si vyzkoušely i pokus s plastovou lžičkou - třely ji o oděv a ta potom
statickou elektřinou přitahovala pepř.
5. Reakce kyseliny se zásadou-pěnící příšera.
Jeden z nejoblíbenějších pokusů byla reakce kyseliny se zásadou. V lahvi - příšeře - jsme
smíchali ocet, jar, jedlou sodu a potravinářské barvivo. Bouřlivá reakce nám „předvedla“
pěnící příšeru. Děti byly tímto pokusem nadšené, několikrát jsme ho opakovali.
Reakce kyseliny se zásadou - sopka.
Na základě tohoto pokusu děti navrhly obdobný pokus - sopku. Děti si sami sopku vyrobily
z láhve, novinového papíru a papírových kapesníků, následně ji i pomalovaly temperovými
barvami a pak už se jen těšily na erupci, která byla díky použitým pomůckám a
potravinářskému barvivu opravdu efektní.
Tento pokus jsme pro velký zájem opakovali třikrát.
6. Tornádo ve sklenici.
Použité pomůcky: ocet, jar, voda, pro lepší názornost jemné odstřižky barevných papírů.
Pokus měl zobrazit nepravidelný pohyb částic v roztoku - tornádo. Pro lepší názornost jsme
museli použít papírové ostřižky.
7. Optické pokusy.
Prováděli jsme i pokusy s optikou - děti kreslily obrázky, které se rychlým otáčením
rozpohybovaly. Děti si vyzkoušely jednoduchou animaci. Vhodné pro jednotlivce.
8. Hopík z gumiček.
Zjistili jsme také, že hopík - malý skákací míček lze vyrobit i navazováním několika gumiček na sebe.
9. Stavitelé.
Že lze stavět i z netradičních materiálů se děti přesvědčily, když zkoušely stavět ze špaget a
pěnových bonbónů - marschmalownů.
10. Vyrábění slizu.
Druhým nejoblíbenějším pokusem bylo vyrábění slizu. Použité pomůcky: kukuřičný škrob Gustin, potravinářská barva, voda Smícháním těchto ingrediencí jsme získali látku s podobnými vlastnostmi jako dětmi oblíbený sliz. Děti se bavily vyráběním vlastního „slizu“, zkoumáním jeho vlastností, i následným rozkladem potravinářského barviva po několika dnech (oranžový sliz zežloutl). Vyrábění „slizu“ děti velmi bavilo.
11. Kvasnicový balón.
Zkoušeli jsme, jestli rostoucí kvasnice (s vodou a cukrem) mohou nafouknout balónek připevněný na láhvi. Reakce nebyla tak silná, jak jsme očekávali. Děti navrhly, aby jsme místo kvasnic použili ingredience použité na pěnící příšeře, tzn. ocet a soda. Reakce byla bouřlivá - balónek se nafoukl.
12. Tajné písmo.
Mlékem jsme kreslili na papír, který jsme následně zahřívali nad plamenem. Znaky nebyly viditelné. Naproti tomu se nám osvědčil jako neviditelný inkoust citrón. Citrónovou šťávou kreslené znaky se nad plamenem svíčky zbarvily dohněda. Vzhledem k použití otevřeného ohně může pracovat vždy pouze jedno dítě.
13. Elektromagnet.
Žák naší družiny - Lukáš Vrchota sestrojil doma pomocí knihy 100 pokusů... elektromagnet
složený ze šroubováku, drátu a baterie. Ve družině nám potom dokázal, že eletromagnet
opravdu funguje.

Závěr.
Projekt měl u dětí velký úspěch. Pokusy jsme prováděli 14 dnů. Děti samy přicházely s novými
náměty, zajímaly je výsledky pokusů, některé jsme několikrát opakovali. Děti mě překvapily svou zvídavostí a zájmem, často navrhovaly nové postupy. I děti pasívnější, které běžně nemívají zájem o společné aktivity, se rády zapojovaly do našeho zkoumání a zajímaly se o to, co jsme dělali. Po ukončení byly děti odměněny za aktivitu při projektu. Zapsala a zhodnotila: Jitka Hammerbauerová, vychovatelka školní družiny ZŠ Norská 2633, Kladno